„Pojem digitalizace byl široce rozšířen v éře Průmyslu 4.0.Konkrétně Evropská unie vydala v březnu 2020 „Novou průmyslovou strategii pro Evropu“, která definuje budoucí vizi nové průmyslové strategie pro Evropu: globálně konkurenceschopný a světově vedoucí průmysl, průmysl, který připravuje půdu pro klimatickou neutralitu. a odvětví, které utváří digitální budoucnost Evropy.Digitální transformace je také klíčovou součástí zeleného nového údělu EU.“Dne 18. února v 9:30 středoevropského času v Itálii (16:30 pekingského času) uspořádal Liu Xiandong, ředitel China Baowu European R&D Center, diskusi o AI robotech a aplikacích pro výrobu automobilových dílů pořádanou China Baowu European R&D Center a pořádá Baosteel Metal Italy Baomac.Podrobně jsou představeny hlavní výzvy a vývojový stav digitální transformace ocelářského průmyslu v Evropské unii a stručně je analyzována aplikační perspektiva robota.
Podívejte se na tři kategorie projektů z výzvy „Čtyři dimenze“.
Liu Xiandong uvedl, že digitální transformace EU v současnosti čelí výzvám ze čtyř dimenzí: vertikální integrace, horizontální integrace, integrace životního cyklu a horizontální integrace.Mezi nimi vertikální integrace, tedy od senzorů po systémy ERP (plánování podnikových zdrojů), klasická systémová integrace na úrovni automatizace;Horizontální integrace, tedy systémová integrace v celém výrobním řetězci;Integrace životního cyklu, tj. integrace celého životního cyklu elektrárny od základního inženýrství až po vyřazení z provozu;Horizontální integrace je založena na rozhodnutích mezi řetězci výroby oceli s ohledem na technické, ekonomické a ekologické aspekty.
Aby bylo možné aktivně čelit výzvám výše uvedených čtyř dimenzí, jsou podle něj současné projekty digitální transformace ocelářského průmyslu v Evropské unii rozděleny především do tří kategorií.
První kategorií jsou digitální výzkumné aktivity a technologie umožňující rozvojové projekty, včetně internetu věcí, big data a cloud computingu, samoorganizovaná výroba, simulace výrobních linek, inteligentní sítě dodavatelského řetězce, vertikální a horizontální integrace atd.
Druhou kategorií jsou projekty financované Fondem pro výzkum uhlí a oceli, v jejichž rámci Výzkumné centrum oceli Německé asociace železa a oceli, Sant'Anna, ThyssenKrupp (dále jen Thyssen), ArcelorMittal (dále jen Ammi), Hlavními účastníky takových projektů jsou Tata Steel, Gerdow, Voestalpine atd.
Třetí kategorií jsou další programy financování EU pro digitální transformaci a výzkum a vývoj nízkouhlíkových technologií v ocelářském průmyslu, jako je Sedmý rámcový program a Evropský program Horizont.
Proces „inteligentní výroby“ oceli v EU od klíčových podniků
Liu Xiandong uvedl, že ocelářský průmysl EU provedl řadu výzkumných a vývojových projektů v oblasti digitalizace.Na digitální transformaci se podílí rostoucí počet evropských ocelářských společností, včetně Amie, Thyssen a Tata Steel.
Mezi hlavní opatření, která Ammi přijala, patří zřizování center digitální excelence, aplikace průmyslových dronů, implementace umělé inteligence, projekty digitálních dvojčat atd. Podle Liu Xiandonga nyní Ammi ve svých výrobních základnách zakládá podpůrná digitální centra excelence po celém světě, aby bylo možné rychleji aplikovat různé nové technologie na skutečný výrobní proces.Společnost zároveň použila drony pro operace údržby zařízení a sledování využití energie, aby zlepšila bezpečnost provozu zařízení, minimalizovala bezpečnostní rizika zaměstnanců a zlepšila využití energie a efektivitu výroby.Plně robotizované závody společnosti na svařování ocasních ploch ve Spojených státech, Kanadě a Mexiku nejen zvýšily výrobu a kvalitu produktů, ale také pomohly následným zákazníkům splnit požadavky na „rozšíření“.
Současné zaměření Thyssenu na projekty digitální transformace zahrnuje „konverzace“ mezi produkty a výrobními procesy, 3D továrny a „průmyslové datové prostory“, aby byla zajištěna bezpečnost dat.„V Thyssenilsenburg mohou výrobky z oceli vačkových hřídelů ‚promlouvat‘ s výrobním procesem,“ řekl Liu.Tento druh „dialogu“ lze realizovat především na základě rozhraní s internetem.Každý výrobek z oceli vačkového hřídele má své vlastní ID.Ve výrobním procesu jsou všechny informace související s výrobním procesem „vstupem“ přes internetové rozhraní, aby každý produkt získal „exkluzivní paměť“, aby se vytvořila inteligentní továrna, která se dokáže sama řídit a učit se.Thyssen věří, že tato síť fyzických systémů, které spojují materiálové a datové sítě, je budoucností průmyslové výroby.
„Dlouhodobým cílem společnosti Tata Steel je zlepšovat kvalitu a transparentnost služeb vytvářením digitálních řešení, která splňují požadavky éry Průmyslu 4.0, a zároveň rozvíjet a využívat digitální technologie a analýzu velkých dat ke zlepšení procesů, produktů a služeb.“Liu Xiandong představil, že strategie digitální transformace Tata Steel je rozdělena především do tří částí, a to chytré technologie, chytré připojení a chytré služby.Mezi projekty chytrých služeb, které společnost realizuje, patří především „dynamicky uspokojující potřeby uživatelů“ a „spojování zákazníků s poprodejním trhem“, přičemž druhý z nich poskytuje především okamžitou technickou podporu pro zákaznický servis prostřednictvím virtuální reality a umělé inteligence.
Dále uvedl, že společnost Tata Steel zavedla program „rozvoje digitální výroby pro automobilový průmysl“.Jednou z priorit projektu je digitalizace automobilového hodnotového řetězce.